Volby
Nosným pilířem lží a pomluv proti suverénnímu státu Kubě je její volební systém, údajně nedemokratický (tedy rozuměj nelíbící se USA). V oficiálních médiích se dozvíme, jak jsou Kubánci nuceni jít k volbám, jak jsou trestáni za případnou neúčast, jak jsou povinni volit komunisty a tato volba je sledována, jak jsou volby zmanipulovány a samozřejmě nedemokratické. Prostě hromada lží, žvástů a nesmyslů, které spočívají nejen ve zlém úmyslu, ale i v neznalosti. Ale u mnoha lidí to funguje, přesně podle Goebbelsova rčení o stokrát opakované lži.
Podívejme se proto, jak volby na Kubě skutečně probíhají a poznáme, že právě tam jsou snad nejdemokratičtější (ve smyslu skutečného významu tohoto slova) na světě a že se všichni mají od Kuby co učit. Především USA, jejichž (naštěstí již bývalý) prezident G. Bush ml. se dostal ke svému prvnímu mandátu podvodem.
Především je nutno zdůraznit, že kandidáty navrhují sami voliči, nikoli politické strany. Kubánské zákony zakazují, aby se strana jakkoli podílela na navrhování kandidátů. Kandidáty určují kandidátní komise na obvodní, okresní, provinční a celostátní úrovni na veřejném shromáždění voličů. Kandidáti samotní se nemohou nijak prezentovat a zviditelňovat. K seznámení s nimi se nepoužívají nákladné a nesmyslné kampaně, ale s kandidáty jsou seznamováni všichni prostřednictvím životopisů a fotografií, vyvěšovaných ve veřejných prostorách, na pracovištích a podobně.
Každý občan má právo volit a být volen, volby jsou tajné. Hlasovací lístek je možno vhodit do urny prázdný, takže je možno nevolit žádného kandidáta. Volební urny jsou zapečetěny za přítomnosti obyvatel, sčítání je prováděno veřejně. Sčítání může být přítomen kdokoli – a nejen novináři, diplomaté, ale každý občan nebo třeba i zahraniční turista.
Každý zastupitel je zodpovědný z výkonu své funkce a je kdykoli odvolatelný. Svou funkci vykonává bezplatně a bere jen plat ze zaměstnání.
V Národním shromáždění jsou zastoupeny všechny obvody, z každého jsou voleni minimálně dva zastupitelé, bez ohledu na počet obyvatel. Dále jsou voleni proporcionálně podle počtu obyvatel. Shromáždění skutečně zastupuje všechny skupiny obyvatel – jsou tu dělníci, rolníci, vědci, sportovci, lékaři, učitelé, vojáci, jsou zastoupeny všechny etnické skupiny, skoro polovinu tvoří ženy.
Od roku 1976 se účastnilo voleb více než 95 % občanů.Také je třeba zdůraznit, že zákony, a to zvláště ty nejpodstatnější, prakticky tvoří lid – jsou diskutovány na pracovištích, v továrnách a v družstvech, prostě všude. Podle ústavy zákony může navrhnout nejen Národní shromáždění, ale i nevládní organizace, pokud získají alespoň 10000 ověřených podpisů voličů.
Vidíme tedy, že volby jsou nejvýše demokratické. Na Kubě je nemyslitelná jakákoli diskriminace kandidátů, protiústavní lustrace, sledování, jak kdo volí, jsou nemyslitelné a nepředstavitelné hulvátské kampaně s množstvím lží a napadáním protikandidáta, vytahování, znovuobjevování a vymýšlení různých historek těsně před volbami včetně zveřejňování podrobností z intimního života protikandidátů. Volby nevyhrává ten kdo má víc peněz. Rovněž je na Kubě nepředstavitelné, aby po zvolení nikdo nebyl za nic zodpovědný, nic nedělal pro lidi a měl na několik let zabezpečené teplé a dobře placené místečko.
Vše srovnej s volbami v USA, v ostatních státech, v České republice!